Podle pravidel českého pravopisu se slovo „mýto“ píše s „y“. Varianta „mito“ je nesprávná.
Slovo „mýto“ je podstatné jméno rodu středního, skloňované podle vzoru „město“. V tomto případě se řídíme pravidlem, že po obojetných souhláskách se v kořenech slov píše „y“, pokud si to slovo vyžaduje (nejedná se o vyjmenované slovo). V tomto případě se jedná o staré slovo, kde se „y“ zachovalo historicky.
Nesprávná varianta je tedy „mito“. Důvodem, proč je tato varianta chybná, je právě absence „y“ v kořeni slova, kde podle pravopisu má být.
Zde jsou příklady použití slova „mýto“ ve větách:
„Za průjezd dálnicí je nutné zaplatit mýto.“
„Výše mýta se liší podle kategorie vozidla.“
„Platba mýta je možná online nebo na čerpacích stanicích.“
„Zavedení elektronického mýta zjednodušilo platby.“
Synonymem ke slovu „mýto“ může být například „poplatek za užívání komunikace“ nebo „dálniční poplatek“ (v kontextu dálnic).
„Mýto“ je poplatek vybíraný za užívání určité komunikace, nejčastěji dálnice, silnice nebo mostu. Slouží k financování údržby a výstavby těchto komunikací.
Historicky bylo „mýto“ vybíráno na různých místech, například na mostech, brodech nebo horských průsmycích. Dnes se nejčastěji setkáváme s elektronickým mýtným systémem, který automaticky zaznamenává průjezdy vozidel a účtuje poplatky.
Termín Genocida
Mýto
Matička
Mysli na mě
Omalovánka Hudebník
Mlít
Uma Thurman zajímavosti
Mým
Termín Hybridní televize
Ministerstvo vnitra