Podle pravidel českého pravopisu je správná varianta: „my jsme byli venku“.
Zájmeno „my“ označuje 1. osobu množného čísla. V tomto případě hovoříme o skupině osob mužského rodu životného. Sloveso „být“ se v minulém čase pro 1. osobu množného čísla mužského rodu životného skloňuje jako „jsme byli“. Tvar „jsme“ je pomocné sloveso a „byli“ je příčestí minulé slovesa „být“.
Nesprávná varianta by byla například: „my jsme byly venku“.
Tato varianta je nesprávná, protože příčestí minulé „byly“ se používá pro ženský rod množného čísla. Pokud by se jednalo o skupinu žen, pak by tato varianta byla správná. V případě smíšené skupiny (muži i ženy) se však upřednostňuje mužský rod.
Zde je několik příkladů použití správné varianty ve větách:
Synonymem ke slovnímu spojení „my jsme byli venku“ by mohlo být například: „byli jsme venku“ (i když se vynechává zájmeno my, význam zůstává zachován).
Slovní spojení „my jsme byli venku“ vyjadřuje skutečnost, že skupina mluvčích (osob, které říkají „my“) se nacházela mimo vnitřní prostor, tedy mimo budovu, dům apod.
Při skloňování slovesa „být“ v minulém čase je důležité si uvědomit rod a číslo podmětu, aby se správně použilo příčestí minulé. Čeština je v tomto ohledu poměrně specifická a vyžaduje důslednost.
Kdo je Muzejník?
My jsme byli venku
Význam slova Pole dance
Mundúr
Význam slova Sake
My všichni
Biografie Kryštof Bartoš?
Mistr jan hus
Význam slova Promoření
MUDr