V českém pravopise je správné psaní tohoto slovního spojení „díky bohu“, tedy odděleně. Důvodem je, že se jedná o spojení předložky „díky“ a podstatného jména „bůh“ v dativu (3. pádu). Předložka „díky“ se pojí s 3. pádem.
Nesprávná varianta je „díkbohu“ nebo „díkybohu“, tedy psané dohromady. Tato varianta je chybná, protože se nejedná o jedno slovo, ale o předložkové spojení.
* Díky: Předložka, pojí se s 3. pádem (dativ).
* Bohu: Podstatné jméno rodu mužského neživotného (bůh), v dativu (3. pádu).
* „Díky bohu, už je po všem!“
* „Díky bohu za to, že se nikomu nic nestalo.“
* „Díky bohu, konečně svítí slunce.“
* „Díky bohu, že jsi přijel včas.“
* „Díky bohu, už to mám hotové.“
Synonyma pro slovní spojení „díky bohu“ mohou být například: „naštěstí“, „chvála bohu“, „bohudík“, „sláva bohu“.
Slovní spojení „díky bohu“ vyjadřuje úlevu, vděčnost nebo radost z nějaké příznivé události nebo ukončení nepříjemné situace. Často se používá, když se něco podaří, nebo když se člověk vyhne nebezpečí či nepříjemnosti.
Původ tohoto slovního spojení je samozřejmě náboženský, odkazuje na víru v Boha a vděčnost za jeho pomoc nebo ochranu. Používá se však i v běžné mluvě, i lidmi, kteří nejsou věřící, jako ustálené rčení. V jiných jazycích existují obdobné výrazy, které mají stejný význam a původ.
Termín Restrikce
Děti si hrály
Termín Imobilizér
De facto
Omalovánka Malý čtenář
Dezinfekce
Co znamená zkratka GT?
Dědeček chodí o jedné holi
Co znamená zkratka ES?
Děti jsou sami doma