V českém jazyce je správná podoba věty s podmětem „děti“ a slovesem v minulém čase: „Děti dělaly“. Nesprávná varianta je „Děti dělali“.
Proč je „děti dělaly“ správně a „děti dělali“ špatně? Vysvětlení se opírá o shodu podmětu s přísudkem.
V českém jazyce se přísudek (sloveso) musí shodovat s podmětem (osoba nebo věc, která dělá děj) v rodě a čísle. Podstatné jméno „děti“ je v množném čísle a v rodu ženském (i když se jedná o chlapce i dívky, gramaticky je to rod ženský, protože se skloňuje podle vzoru „kost“). Proto i sloveso v minulém čase musí mít koncovku pro rod ženský, množné číslo, tedy „-y“ (dělaly).
Pokud bychom použili koncovku „-i“ (dělali), jednalo by se o rod mužský životný, který se používá u podstatných jmen označujících osoby mužského pohlaví v množném čísle (např. „Chlapci dělali“).
Zde je několik příkladů vět, kde je správně použito spojení „děti dělaly“:
Synonymum ke slovnímu spojení „děti dělaly“ by mohlo být například „děti prováděly“, „děti vytvářely“ nebo „děti pracovaly“ (v závislosti na kontextu).
Význam slovního spojení „děti dělaly“ je jednoduchý: vyjadřuje, že skupina dětí vykonávala nějakou činnost v minulosti.
Chyba ve shodě podmětu s přísudkem je jednou z nejčastějších chyb v českém pravopise. Důvodem je často nepozornost nebo nedostatečné uvědomění si gramatických pravidel. Důležité je si pamatovat, že shoda podmětu s přísudkem je základní stavební kámen správné české věty.
Termín Biber
Děti dělali
Biografie Joe Cocker?
Děti byly
Termín Polygon
Děkuji za tebe
Kdo je Marnotratník?
Dechberoucí
Termín Pasivní dům
Děti rostly