V českém pravopise se sousloví označující příslušníky národů píše s velkým počátečním písmenem. Proto je správná varianta: „Češi a Slováci“.
Nesprávné varianty jsou například: „češi a slováci“, „Češi a slováci“, „češi a Slováci“.
Důvodem pro psaní s velkým počátečním písmenem je, že se jedná o vlastní jména, konkrétně o jména národností. Podobně se píší i jména měst, řek, hor a dalších zeměpisných pojmů. Slova „Češi“ a „Slováci“ jsou podstatná jména pomnožná, rodu mužského životného.
Zde je několik příkladů použití ve větách:
Synonymem pro „Češi a Slováci“ by mohlo být například: „obyvatelé České republiky a Slovenska“, případně v historickém kontextu „Českoslováci“ (i když to již není zcela přesné, jelikož Československo neexistuje).
Sousloví „Češi a Slováci“ označuje příslušníky dvou slovanských národů, které historicky pojí dlouhá a spletitá historie, nejvýznamněji pak existence společného státu Československa v letech 1918-1992.
Zajímavostí je, že i po rozdělení Československa v roce 1993 si Češi a Slováci zachovali velmi dobré vztahy a navzájem si rozumí, a to i jazykově. Mnoho Čechů a Slováků stále rozumí jazyku toho druhého a běžně spolu komunikují bez překladu.
Termín Šantán
Býlí
Význam slova Vánoční liturgie
Češi
Význam slova Fixírka
Byste
Omalovánka Exodus 17:1-7 3
Býložravý
Omalovánka Numeri 21:1-9 3
České středohoří